Nevím co mě to napadlo zdolat 180 schodů Mělnického kostela po úzkém točitém schodišti, na střídačku kamenném, železném a dřevěném. Trochu jsem se na schodech motal, 2x zakopnul a jednou na mezipatře běžel opačným směrem, než vedly schody :-) Tak jsem pár vteřin ztratil a nahoru se dokodrcal za 62s. Pátý v pořadí. Zpestření dobré a možná, že zase příště zkusím štěstí s nově nabytými zkušenostmi :-)

Na podzim jsem si dal taky po dlouhé době závod, který běžím poprvé, aby byla nějaká změna. Jablonné v Podještědí je trochu z ruky, ale co už... Po prezentaci je akorát 30 min. na rozběhání. Dovídám se, že trať je 4 okruhy cca 2,5km dlouhé. První km do kopce, potom rovinka, seběh, rovinka a do dalšího kola. Běželi jsme spojené kategorie na 2,5km, 5km i 10km, tak byl trochu chaos, ale i tak jsem přibližně věděl jak běžím. Od startu jsem se držel asi na 5. místě a po druhém okruhu dost běžců končilo svůj 5km závod a já běžel s velkou mezerou před sebou i za sebou na 4. místě :-) Nakonec 4. místo celkově a 2. v kategorii.

Při tomto závodě si říkám už nikdy více a tentokrát si opět říkám už nikdy více. Výběhy a seběhy sjezdovek po dobu 70 minut = zničené nohy na dalších 14 dnů :-/  

Moje druhá účast na dráze na Mělníku. V r. 2019 se mi vůbec nedařilo a čas přes 10:30 byl prostě špatný. Letos jsem zaběhnul těsně přes 10 min., škoda. Tempo 3:20/km taky není nějaký zázrak, ale je to lepší než posledně :-)  

Udělal jsem si tu nejhorší čas, ale ne o moc, takže spokojenost. V rámci možností to běželo...  

O víkendu jsem běžel svůj srdcový závod Jilemnice - Žalý. Asi už se mi ho nikdy nepovede vyhrát, ale po šesti letech si myslím, že moje 11. účast nebyla ostudou. 3. místo kat. a 7. celkově. Mladí lyžaři a běžci už budou na trati dominovat. Letos byl závod deštivý a na trati, zejména ve Žlábku dost bláta. Za osobákem jsem zaostal o 3 minuty, ale myslím, že pokud je to pod 50, tak dobrý :-)  

Letošní Miranovy duby se mi celkem povedly. Čas pod 36 minut na takové členité trati není tak špatný, i když to celá desítka nebyla. Celý závod jsem běžel sám a v cíli jsem měl náskok skoro 5 minut na druhého v pořadí. Vylepšil jsem čas z minulých let, čímž jsem si ověřil, že jsem na tom výkonostně trochu lépe.  

První zářijovou sobotu tu byly dvě akce a obou jsem se chtěl zúčastnit. Je to vždy dilema, když se kryjou závody, které chci běžet. Nakonec jsem se rozhodnul pro Chmelař v Úštěku, který jsem běžel jen jednou v r. 2018. Jenštejnská 5 ale měla start až v 15:00h a uvažoval jsem o tom, že sem přejedu, pokud zbyde čas. Na Chmelaři běžely nejprve ráno děti, potom jsme čekali a postupně běžely další dětské kategorie. V 10:40 běžela Verča jeden okruh v asi nejnabitější kategorii ze všech. Nakonec osmé místo. Já jsem běžel v 11:20 hned po ní dlouhou trať (2 okruhy). V kategorii jsem byl sám a celkem nás bylo asi 15. Od startu jsem se držel s Michalem, se kterým trénuji, ale asi po dvou kilometrech jsem si se svým tempem začal budovat náskok a zbytek závodu běžel sám. Výsledný čas není žádný zázrak a o 55s horší než v r. 2018. Přesto vítězství a spokojenost. Škoda slabé účasti. Po vyhlášení bylo jasné, že stihneme přejet k Praze do Jenštejna na závod Jenštejnská 5, který už dobře znám. Přijeli jsme včas i s rezervou. Na místě jsem zjistil, že je opět jiná, už asi třetí trať. Nejvíce se mi ale líbila ta původní. Od startu to napálili Michal Frisch a Ricardo Goncalves. První jmenovaný nevydržel tempo dlouho a už asi po kilometru jsem ho předběhl a zanedlouho doběhnul Ricarda. Spolu jsme chvíli běželi a nakonec se mi podařilo ještě zrychlit a utéct mu v cíli o 20s. Po desítce to bylo vydřené vítězství :-)

Čtvrtá moje účast na 6. ročníku tohoto běhu. Chtěl jsem se pokusit o třetí vítězství. Od startu jsem se držel na čele s trojicí Kupidlovský, Vokrouhlík a Dvořák. Bohužel po pár km jsem jim úplně nestačil a držel jsem si své tempo s odstupem asi 30m. Po obrátce jsem začas stahovat a nakonec předběhnul Michala Vokrouhlíka a podalším kilometru jsem doběhnul a předběhnul Pavla Dvořáka, na kterém bylo vidět, že se mu úplně dobře neběží. Na Daniela Kupidlovského jsem ale ztrácel cca 20s a tento náskok jsem už nedokázal stáhnout. Takže nakonec 2. místo. Alespoň čas o minutu lepší než před dvěma lety. Snad malý náznak zlepšení :-) Verča běžela za 53:59 a děti se také zúčastnily.

Horský půlmaraton, MČR, rasovina na sjezdovce, nejrychlejší km 3:15, nejpomalejší 11:59, to je asi vypovídající. Bohužel už forma není co bývala a bojoval jsem celou trať jen s nejlepšíma holkama, ale do kopce běžely neuvěřitelně a v horských sebězích to pálily 3:10/km. Držel jsem se statečně, ale nakonec 5 holek lepších těsně za sebou. V cíli celkově 21. místo a 17 minut na vítěze. Byl to pro mě závod po delší době. Od května se věnuji jen tréninku a moc to nepřeháním, ale je to lepší než na podzim a v zimě 2021. Snažím se trochu připravit na podzimní krosy a další běhy. Tento závod byl těžký a nohy to dávají vědět ještě týden po závodě :-) Nemam natrénované kopce ani seběhy, ale přesně o tom to kolem Černé hory bylo.

Dřínovský kros už dobře znám, letos poprvé běžely i děti. Závod byl letos zpestřený účastí Petra Rezka při předávání cen :-)  

Tak tohle je Krkonošská paráda, v podstatě běh kolem Žalého. Moje asi 4 účast na tomto běhu. Tentokrát se nesešla konkurence a tak jsem v podstatě celý závod odběhl na čele sám. Tedy 1. vítězství v tomto běhu a to se počítá :-) Čas jsem měl sice horší o více než minutu oproti časům před 6-7 lety, ale i tak spokojenost!  

Tak jsem zase jednou zavítal na domácí závod. Uprostřed pracovního víkendu to byla vyloženě sportovní vsuvka. V 10 měl být start a z domu jsem vybíhal až v 9:35 s tím, že se rozběhám, zaregistruji a rovnou půjdu na start. Ten ale posunuli na 10:15, takže jsem ještě chvíli klusal po parku a dal se do řeči se známými běžci, kteří se v prostoru startu objevili :-) Účast slabá, ale za to všichni na startu výkonostně na slušné úrovni. Takže po prvním kolečku parkem jsem se s mírným odstupem držel někde na 8. místě a ani se nesnažil skupinku na čele dotáhnout. Držel jsem si své tempo a postupně ze skupinky začali odpadávat jednotliví běžci. Nakonec jsem závodil na 4.-5. místě s Daliborem Bartošem. Ve druhém dlouhém kole přes zahrádky mi poutekl a nedařilo se mi ho docvaknout. Až asi necelý kilometr před cílem jsem ho doběhnul, předběhnul jsem ještě Radima Berku a k Martinovi Berkovi jsem se přiblížil, a to v cíli až na 2s. Vyhrál Jirka Čivrný s minutovým náskokem, já 2. v kategorii, 3. celkově.

Před pár lety jsem tu běžel změněnou trať. Tentokrát původní trať, i s dětmi. Běžely obě a měly z toho radost, to je hlavní. Mě už se tak nevedlo, alespoň pocitově, nakoneci tak vítězství v kategorii a 2. místo celkově. Čas horší než před lety, ale to se dalo čekat.  

Tohoto závodu jsem se letos zúčastnil poprvé a hned 50. ročník! Tedy tradiční akce na kraji Prahy :-) Nic jsem od toho neočekával. Běžel jsem to 10 dnů po nachlazení a netrénování. Ale přesto jsem měl cíl udržet tempo 3:45/km, aby to byl kvalitní trénink. V 11h začalo pršet a v 11:45 na startu jsem byl už pěkně promáchaný, stejně jako všichni kolem. Běžely se 2 okruhy dlouhé přibližně 2050m v lese. V prvním kole jsem se držel v malé skupince a tempo mi vyhovovalo. Nebylo to nic extra rychlého, ale stejně to víc nešlo. Až po první třetině druhého kola jsem si vytvořil v mírném kopci náskok, který se mi podařilo udržet až do cíle. Nakonec nečekané vítězství, ale jen o 4s! Bylo to těsné a v cíli jsem toho měl plné zuby. Hodinky mi ukázaly průměr 3:45/km.